JavaScript je programovac jazyk. NÄ›kteÅ™ jin, o kter½ch jste slyÅ¡eli, jsou C, Python, Java a C #. ObecnÄ› plat, že programovac jazyk je způsob, jak popsat poÄtaÄ urÄit chov¡n: nÄ›jak½ v½poÄet nebo jin¡ akce, kterou chcete poÄtaÄ udÄ›lat pro v¡s. To znamen¡, že programovac jazyk popisuje program. / p >.
Existuje mnoho různ½ch programovacch jazyků, vÅ¡e s jejich vlastnmi silami a slab½mi str¡nkami, ale v podstatÄ› vÅ¡ichni dÄ›laj stejnou pr¡ci, aby se program¡tor expresnch pokynů pro urÄit chov¡n. Mus to udÄ›lat v pÅ™esnm způsobu, že je poÄtaÄ skuteÄnÄ› n¡sledovat. / p >.
Porovnejte to do nÄ›kter½ch jin½ch jazyků, kter jsme vidÄ›li pro poÄtaÄe: HTML a CSS. Oba jsou poÄtaÄovÄ› "jazyky", ale nejsou programovacmi jazyky, protože nejsou použv¡ny k vytv¡Å™en programů. (Jedn¡ se o jazyk znaÄen dokumentů a jazyk vizu¡lnho stylu.)
JavaScript je programovac jazyk, kter½ je implementov¡n v modernch webov½ch prohlžeÄch. To znamen¡, že můžete zahrnout k³d JavaScriptu jako souÄ¡st webov str¡nky nebo webu a webov½ prohlžeÄ sloužc k zobrazen str¡nky spust k³d. / p >.
Druh "chov¡n" chceme na webov½ch str¡nk¡ch, se může dostat docela hodnÄ›. JavaScript Code může upravit aktu¡ln str¡nku HTML (pÅ™id¡v¡n, odebr¡n nebo zmÄ›nu obsahu), reagovat na uživatelsk ud¡losti (jako je zad¡v¡n nÄ›jakho textu, nebo kliknutm nÄ›kam) a můžete tyto vÄ›ci d¡t spoleÄnÄ› s logikou vyj¡dÅ™enou v programech. / p >.
V tomto kurzu prozkoum¡me nÄ›kolik vÄ›c, kter lze prov¡dÄ›t s JavaScriptem. UrÄitÄ› je mnohem vce, než může b½t pokryto v jednom kurzu, ale doufejme, že alespoň dostanete smysl pro to, co lze udÄ›lat, stejnÄ› jako z¡klady toho, jak to udÄ›lat. / p >.
S schopnost zavst logiku a chov¡n do webov½ch str¡nek pÅ™ich¡z možnost vytv¡Å™en str¡nek, kter dÄ›laj velmi oÅ¡kliv a intuitivn vÄ›ci. To znamen¡, že můžete udÄ›lat velmi Å¡patn webov str¡nky s JavaScriptem, ale s nÄ›jak½m dobr½m designem můžete tak vytvoÅ™it velmi flexibiln webov str¡nky. / p >.
Možnosti internetu byly rozšřeny a rozšřeny pomoc programovacch jazyků s HTML. Tyto jazyky byly zodpovÄ›dn za dynamickou a interaktivn povahu stÄ›. Nov jazykov rozšřen jsou vyvjeny ke zv½Å¡en použitelnosti internetu. / p >.
Na tto str¡nce Poskytnu struÄnÄ› na nÄ›kter½ch důležit½ch jazycch, kter maj v průbÄ›hu let formovat internet. StruÄnÄ› Å™eÄeno, existuj tÅ™i typy jazyků - HTML (což nen programovac jazyk, aÄkoli zde uveden), jazyky na stranÄ› klienta a jazyky na stranÄ› serveru. / p >.
html (hypertext oznaÄen jazyk) je lingua franca internetu. Je jazyk použvan½ k v½voji webov½ch str¡nek. Hypertext znamen¡, že nÄ›jak½ text v dokumentu HTML nese odkaz na jin msto, kter může b½t na stejn str¡nce nebo jin str¡nce. Kliknutm na tento 'Hot Spot' je div¡k pÅ™enesen do tohoto umstÄ›n. ZnaÄkovac prostÅ™edky znamen¡, že specifick Ä¡sti dokumentu jsou oznaÄeny, což znamen¡, jak by mÄ›ly b½t zobrazeny v prohlžeÄi. Ccording to puristy, HTML nen jazyk s¡m o sobÄ› a jsou spr¡vnÄ› jednm způsobem. HTML se jednoduÅ¡e skl¡d¡ ze znaÄek, kter jsou umstÄ›ny kolem prvků, kter pak mÄ›n vlastnosti tÄ›chto uzavÅ™en½ch prvků. Existuj stovky HTML tagů a nÄ›kter z nich jsou propriet¡rn, což znamen¡, že je to jen nÄ›kter prohlžeÄe rozpozn¡vaj. / p >.
SpoleÄn¡ br¡na rozhran (CGI) je po dlouhou dobu. To umožňuje softwaru webovho serveru komunikovat s jin½mi programy spuÅ¡tÄ›n½mi na serveru. Tyto extern programy se naz½vaj Skripty CGI nebo programy CGI a jsou obvykle naps¡ny v Perl nebo "C". Programy CGI se obecnÄ› použvaj ke zpracov¡n informac pÅ™edložen½ch n¡vÅ¡tÄ›vnky prostÅ™ednictvm formul¡Å™e na webov str¡nce. Můžete napÅ™klad použt vyhled¡vac formul¡Å™ na webu, abyste hledali, auta '. Po odesl¡n dotazu, server obdrž v¡Å¡ požadavek, proch¡z jej k programu CGI. Program pak vyhled¡ vyhled¡vac dotaz v datab¡zi a reaguje s pÅ™sluÅ¡n½m v½sledkem form¡tovan½m v k³du HTML. / p >.
JavaScript je programovac jazyk, kter½ běž ve webovm prohlžeÄi. Byl vyvinut stejn½mi lidmi, kteÅ™ n¡m dali Netscape a byl poprv implementov¡n ve verzi 2 prohlžeÄe. JScript je MicrosoftS 'implementace JavaScriptu pro aplikaci Internet Explorer. JavaScriptem nen podmnožinou Java, infact, dva jazyky sdl m¡lo spoleÄnho (ano, sdlej nÄ›kolik z¡kladnch pojmů, ale syntaxe je jin¡ a je takov¡ aplikace). Pojmenov¡n jejich jazyka "JavaScript", byl jen chytr½ marketingov½ trik by Netscape Communications. To bylo zpoÄ¡tku naz½v¡no LiveScript, ale když Sun Microsystems vydala Java a to se stalo velmi popul¡rn, Netscape pÅ™ejmenoval jejich skriptovac jazyk do JavaScriptu. / p >.
Tato webov¡ str¡nka použv¡ bezpeÄnostn službu pro ochranu pÅ™ed online ºtoky. Akce, kterou jste pr¡vÄ› provedli spuÅ¡tÄ›n bezpeÄnostn Å™eÅ¡en. Existuje nÄ›kolik akc, kter by mohly vyvolat tento blok, vÄetnÄ› odesl¡n urÄitho slova nebo fr¡ze, pÅ™kazu SQL nebo chybnÄ› form¡tovan¡ data. / p >.
Ve st¡le spojenm svÄ›tÄ› jsou vce jazykov webov str¡nky st¡le běžnÄ›jÅ¡. Ale navrhov¡n je? Je to trochu vc zºÄastnÄ›n½ch, než byste si mohli myslet, zejmna když pÅ™estanete zv¡Å¾it zmÄ›ny webovho designu, budete muset udÄ›lat na vaÅ¡e str¡nky. / p >.
Z¡klady jsou jednoduch - s wllot, můžete pÅ™idat různ jazyky do msta eCommerce za mnÄ› než 5 minut. Ale pak muste pÅ™em½Å¡let o tom, kde se chyst¡te umstit rozevrac seznam jazykovho pÅ™epnaÄe, jak pÅ™izpůsobit zmÄ›ny rozvržen, když uživatel pÅ™epne z angliÄtiny do jazyka RTL a pomoc kulturnÄ› vhodn½ch barev, obr¡zků a ikon. / p >.
Když nÄ›kdo pÅ™istane na sv vcejazyÄn str¡nky, chcete, aby mÄ›li konzistentn uživatelsk zkuÅ¡enosti, bez ohledu na jazykovou verzi vaÅ¡ich str¡nek pÅ™istane. To znamen¡, že indi¡nÅ¡t n¡vÅ¡tÄ›vnci, kteÅ™ navÅ¡tÄ›vuj vaÅ¡e anglick str¡nky by mÄ›li vidÄ›t stejn znaÄky a design jako hindsk¡ verze. / p >.
Nemůžete zastavit dvojjazyÄn nebo vcejazyÄn n¡vÅ¡tÄ›vnky, kteÅ™ vid různ verze vaÅ¡eho vce jazykov½ch str¡nek, ale můžete se ujistit, že vid stejn branding, rozložen a webov konstrukÄn prvky, když pÅ™epnete z v½chozho jazyka . / p >.
s wordpress a wllot s konzistentn webov str¡nky vce jazyků je snadn. Wllot se bezproblmovÄ› integrovat s vaÅ¡m tmatem a automaticky pÅ™eložit v¡Å¡ obsah podobn½ Google Translate. Bude to tak integrovat s ostatnmi z¡suvn½mi moduly eCommerce. Nen tedy důvod mt různ¡ tmata nebo navrhnout různ jazyky, kter pÅ™id¡te na webov str¡nky vce jazyků. / p >.